z Harusáku
ROZHLED Z HARUSOVA KOPCE Z MÍST, KDE KONČÍ KŘÍŽOVÁ CESTA
Na vrcholu Harusova kopce (741 m) nad Radňovicemi u Nového Města na Moravě je vysílač viditelný z veliké dálky, ale jeho základna je obklopena lesem. Proto se budeme pohybovat na louce pod ním, kde končí křížová cesta. Ta začíná u kapličky Panny Marie Lurdské na návsi v Radňovicích a končí třemi kříži na louce těsně pod vysílačem. Je dlouhá 960 m a stoupá ze 627 do 717 m nad mořem.
Postupně zde najdeme:
3 místa k rozhledu, seznam 30 kopců a 31 obcí a dvě mapky
První místo k rozhledu
je za pásmem dřevin východně od křížů. Opatrně je projdeme a zastavíme se v horním rohu louky. Pod námi jsou RADŇOVICE (1), za nimi mírně vlevo SLAVKOVICE (2), nad jejich levým okrajem je halda, která zbyla po uranovém dole, a která je dnes zalesněna a ještě více vlevo dole je kravín. Nad kravínem vidíme HLINNÉ (3), od něho doleva kopec Chlumek (651 m n.m. – 6 km vzdušnou čarou od nás), na kterém je směrem od obce nejprve pole a pak les.
Přímo za lesíkem na haldě je za velmi jasného počasí vidět Klučovská hora (595 m – 46 km) u stejnojmenné obce za Třebíčí s vysílačem stejného významu jako je ten nad námi. Blíže k nám jsou přímo za haldou vidět LAŠTOVIČKY (4) s výraznou budovu železniční stanice a malými domky vpravo od ní.
Za ním ve velké dáli přímo na obzoru vidíme stromy u silnice, která vede z Borů do Cyrilova. Od nich doleva vidíme dva velké stožáry a těsně u nich ještě jeden malý vedle vodojemu. Je to Holý vrch nad Cyrilovem, stejně vysoký jako kopec Na nivách (662 m - 17 km), které nám tuto osadu zakrývají. Vlevo blíže k nám jsou RADENICE (5) a trochu níže vidíme pár střech SKLENÉHO NAD OSLAVOU (6) vyčnívajících nad lesy. Pak se na obzoru les doleva zužuje, pod ním je pole, ale nad ním se tyčí dva velké stožáry, je to kopec Ambrožný u Svin (640 m – 24 km) mezi Velkým Meziříčím a Křižanovem. Kousíček doleva od něj by teoreticky mohly být vidět Dukovany, když ne přímo chladící věže, tak aspoň čtyři obláčky sražené páry. Prakticky jsou vidět z nejvyššího místa silnice mezi novoměstskou nemocnicí a státní silnicí č. 19 směrem na Radňovice.
Vracíme se pohledem na Hlinné a doleva od něj na druhé straně Chlumku vidíme ŘEČICI (7), a kousek za ní část RADEŠÍNSKÉ SVRATKY (8). Vzadu trochu pod obzorem - vlevo od Ambrožného - vidíme dva zalesněné kopce: ten napravo je Březejcký les (625 m - 26 km), u stejnojmenné obce za Velkým Meziříčím a vlevo od něj kopec Horka u Ronova (612 m - 26 km) nad ronovským lomem, místo dalekého rozhledu. Hřeben pak pokračuje doleva a mírně se zvedá k rozčepýřenému lesu na kopci jménem Na Skalách (654 - 24 km) mezi Ořechovem a Kadolcem, hned vedle křižanovského letiště. Pak hřeben pokračuje doleva v rovině, z které najednou vyráží malá, ale jasná špička. Tento typický vrcholek je přesně Svatá hora nad Kadolcem (679 m – 24 km), ze všech stran viditelný nejvyšší bod pahorkatiny, která odděluje údolí Oslavy od údolí Bobrůvky (Loučky). Tam se modlila svatá Zdislava a tam měla svou dětskou poustevnu, tam se dodnes scházejí poutníci a je tam kříž i oltář.
Vracíme se zpět nad Hlinné a přímo nad ním je na obzoru vpravo od té silnice k Cyrilovu před posledním matným pásmem lesů blikající bílá rozhledna – Fajtův kopec nad Velkým Meziříčím (555 m – 24 km). Trochu více nad pravým okrajem Hlinného je vidět další stožár u Martinic, protože je k nám blíže. Na pravém okrajem Hlinného mírně vykukuje na druhém břehu Oslavy za Mostišťskou přehradou Strážná hora (529 m – 21 km) na níž stojí nemocnice sv. Zdislavy, jejíž budovy bychom snad mohli také vidět za velmi jasného počasí.
Znovu se podíváme na Slavkovice a vlevo od nich vidíme opravdu Devatero lesů – devět postupně světlejších pásem lesa. Mezi sedmým a osmým pásmem je v dáli více doprava vidět šedou dlouhou budovu nalevo a vpravo od ní několik bytovek. Je to kravín v HRBOVĚ (9) a domy ve SVAŘENOVĚ (10). Blíže k nám by mohla být vidět nová zástavba na místě bývalých kasáren v Lavičkách, protože místní tam odsud Harusák vidí, ale možná jen jeho světla vysílače. Za Hrbovem před posledním lesem na obzoru je vidět NOVÝ TELEČKOV (11). Doprava od Hrbova trochu blíže k nám je mezi dlouhými pásmy lesů vidět volné pole a nad ním osamocený les v podobě beranice. Je to les Křib nad KNĚŽEVSÍ (12).
Přímo nad Slavkovicemi vidíme silnici, která z nich vede do Hlinného, a nad ní Vejdoch (663 m – 4,5 km) s dvěma osamocenými ale téměř srostlými lipami z roku 1968 – levá je slovenská, pravá česká, mezi něž k 100. výročí republiky přibyl kříž. Na levém úbočí Vejdocha vidíme družstevní silnici do Jam, které nám tento kopec úplně zakrývá. Silnice je lemována stromy a za jejím horním ohybem vidíme jak v lesích pod obzorem září bílá věž poutního kostela Panny Marie v NETÍNĚ (13) a hned nalevo od ní malý kopeček s načepýřeným lesem.
Za Vejdochem kousek vlevo je vidět RADOSTÍN (14), těsně vlevo od napravo od něj PAVLOV (15) s hospodářskými budovami vpravo a s kousky lesa na hřebeni hned nad ním vlevo. Tento první hřeben patří do Arnoleckých hor, které oddělují údolí Oslavy od údolí Balinky, v němž vede dálnice D 1 s výjezdem v Měříně. Doprava od Vejdocha se mírně zvedá na Dědkovské hoře (694 m – 19 km) pojmenované podle vesnice Dědkov na druhé straně hor. Dále doprava je nejvyšším bod Arnoleckých hor - kopec Havlina (707 m – 19 km) u obce CHROUSTOV (16), kde stojí jasně viditelný vysílač.
Za ním je v dáli druhý hřeben, který odděluje údolí Balinky od dalšího údolí Jihlavy. V tomto směru se v něm nachází poutní místo Přibyslavice u Třebíče. Na tomto druhém hřebeni je vidět osamělou skupinu listnatých stromů, která jakoby vykukuje za prvním hřebenem někde nad Kamenicí nad Jihlavou. Na našem úbočí tohoto hřebene je vidět Pavlínovskou horku (615 m – 26 km) – velmi rozčepýřený nižší les přesně za Vejdochem o chloupek doleva od jeho vrcholu. Od ní dozadu a doleva jsou Horky nad Pohořílkami. Na nejvyšším bodě stojí vysílač na Čechtínském kopci (661 m – 35 km) u stejnojmenné obce, který je vidět na obzoru za Vejdochem vlevo. Od něho směrem k nám je vidět krajina nad Horními Heřmanicemi.
Pohlédneme zpět na Radňovice, nahoře vzadu vpravo od nich vyniká bílá budka u přejezdu trati a silnice ze Slavkovic na Veselíčko, trať pak klesá v obloucích směrem k nám. Asi uprostřed mezi přejezdem a radňovickou zastávkou bývá vedle trati každý rok špičatý stoh postavený z balíků senáže. Vše to září bílou barvou a vytváří dojem střechy. Vzadu vidíme malou vesničku, jsou to KOTLASY (18) s lesem v pozadí a po levici, blíže k nám za bílou budkou mírně doprava je stožár u Jam u na kopci Horka.
Druhé místo k rozhledu
je u třech dřevěných křížů, kam přejdeme a hned se znovu podíváme na výraznou bílou budku u silnice směrem ze Slavkovic na Veselíčko. VESELÍČKO (19) samotné se nachází výše vpravo a na jeho pravém okraji stojí budova sila. Přímo za ní je schováno Nové Veselí, takže obě Veselí i to Velké i to Malé (zdrobňujeme podle vzoru peří – peříčko) stojí pěkně v zákrytu a to větší pro nás dokonce ve skrytu.
Opět vidíme vysílač na Havlině nad obcí Chroustov, kterou lze spatřit při dobré viditelnosti. Před tím pod lesem se nám dvakrát připomíná BOHDALOV (20), - poprvé negativně: bílou pyramidou a podruhé pozitivně: trochu doprava vidíme kostel sv. Vavřince, křesťanského mučedníka. Nalevo od Bohdalova je vidět POKOJOV (21), – přesně za vysílačem na Horce u Jam.
Dále doprava se pásmo lesa na obzoru zužuje, pole sahá téměř k hřebeni, a je vidět silnici, která tam stoupá z naší strany. Ta vede z RUDOLCE (22), který je pěkně vidět, na hranice okresů Žďár a Jihlava. Těsně pod ní je vedle silnice kaplička sv. Jana Nepomuckého, místo dalekého rozhledu ale pro nás zakryté stromy. Silnice přejíždí hřeben v místě zářezu v lese. Dále doprava vidíme stožár na kopci Blažkově (694 m – 18 km), kterým prochází evropské rozvodí. Na naši stranu teče voda do Oslavy, Jihlavy, Svratky, Dyje, Moravy a Dunaje a na druhou stranu k Nížkovu a do Sázavy, Vltavy a Labe. Zajímavé, že Javořice a na ní ten nejvyšší vysílač u nás, se nachází směrem přesně uprostřed mezi vysílači na Havlině a na Blažkově, je tedy možné, že při velmi jasné m počasí bychom jej mezi nimi snad uviděli.
Od sila na Veselíčku doprava jsou před námi velké lesy a za nimi úplně na obzoru je vidět kopec Čeřínek (761 m – 48 km), před ním je lyžařský areál Šacberk u Jihlavy na kopci Rudný. Dále doprava od něj vidíme další kopce severně od Jihlavy. Pak blíže k nám vidíme hájek s listnatými stromy, jakoby rozkouskovaný, roste nad MATĚJOVEM (23), obec je od něj vpravo a dolů, úplně naspodu jsou hospodářské budovy u silnice na Nové Veselí. V dáli vzadu přímo za Matějovem je na samém obzoru vidět Křemešník (765 m – 55 km). A kousek doprava od Matějova a blíže k nám je Vysoký kámen u Jihlavy (661 m – 36 km).
Dále doprava máme před sebou komíny Žďasu a jeho haly. Za nimi na obzoru je les nad obcí ROSIČKA (24) a v něm rozhledna na kopci Rosička (644 m – 14 km), v určitém místě ji vidíme jako prodloužení nejvyššího komína. Přímo za ní je kopec Strážník u Větrného Jeníkova (713 m – 44 km) a kousek dál doprava od ní kopec Skalky (709 m – 40 km) u 104. kilometru dálnice, kde je v prostoru výjezdu na Větrný Jeníkov její nejvyšší bod.
Další kopec na obzoru je Kosovský vrch u obce Kosovy, severně od Větrného Jeníkova (682 m – 39 km). Směrem k nám jakoby v údolíčku, které vidíme mezi Rosičkou a menším zalesněným kopcem vpravo – je to Hamerský kopec mezi Žďárem a Českou Mezí – vidíme v dáli dvě větrné elektrárny u Věžnic, ležící severně od Polné směrem na Přibyslav, dnes v okrese Havlíčkův Brod. Před sebou mezi dvěma pásmy blízkých lesů uvidíme ŽĎÁR NAD SÁZAVOU (25), věž kostela sv. Prokopa a věžáky a paneláky, z nichž vyčuhuje komín staré žďárské teplárny, která byla blízko hlavního náměstí směrem ke Klášteru a o kterém ještě bude řeč. Pak nám už rozhled zakrývají stromy na druhé straně louky.
Třetí místo k rozhledu
si proto uděláme u 12. zastavení křížové cesty, u rozcestníku lyžařských cest (634 m) Mikroregionu Novoměstsko.
Vlevo vidíme vysílač na Havlině, od ní směrem k nám Blažkov a před ním silo na Veselíčku.
Opět vidíme kopec Rudný nad Šacberkem u Jihlavy. Dále doprava od něj vidíme další kopce severně od Jihlavy. Matějov nevidíme, ale nad lesy je na samém obzoru vidět Křemešník. A kousek doprava od Matějova je Vysoký kámen u Jihlavy.
Dále doprava máme před sebou komíny Žďasu a jeho haly. Za nimi na obzoru je les nad obcí Rosička a v něm rozhledna, v určitém místě ji vidíme jako prodloužení nejvyššího komína. Přímo za ní je kopec Strážník u Větrného Jeníkova a kousek dál doprava kopec Skalky poblíž stejné obce.
Další kopec na obzoru je Kosovský vrch u obce Kosovy a směrem k nám jakoby v údolíčku, které vidíme napravo od Rosičky vidíme v dáli zase ty dvě větrné elektrárny u Věžnic. O kus dál doprava je na obzoru blíže k nám kopec s vysílačem – Vysočina u Štoků (621 m - 32 km). Jdeme po obzoru zase o kus doprava a vidíme les se schodkem na jeho pravé straně, jakoby ho tam někdo usekl, je to Krásná vyhlídka u Humpolce (663 m - 49 km). Schodek je způsoben tím, že na jejím severním úbočí byl při stavbě dálnice vykácen velký pruh lesa a terén snížen, dnes je to přesně na 91. kilometru D 1. Před ním jako první les jsou Štenice (nalevo od silnice Žďár - Sázava).
Zadíváme se na naše okresní město a uvidíme komín od staré teplárny – v místech, kde se ze silnice do kláštera odbočuje na Sklené. Za ním úplně na obzoru je vlevo vidět rozhledna v blízkosti zříceniny hradu Orlík u Humpolce (645 m - 47 km), o které můžeme lidově říci, že vypadá jako jamka na vrcholu lesa a v ní zatlučený kolík. Hned napravo od něj je za lesy vidět malý špičatý lesík. Je to (nebo jsou to – to bychom se museli zeptat místních) Strážiště u Bratřic ve farnosti Pacov (744 m – 75 km), nejvzdálenější viditelný bod. Je na něm také televizní věž, kolegyně té nad námi. Vpravo a blíže k nám je jakoby dvojitý kopec – Vysoká u Šlapanova (587 m - 29 km), kopec porostlý lesy zubatého tvaru a v nich více stožárů. Dále doprava je na obzoru vidět kopec Orlík (678 m - 45 km). Zajímavé, že od zříceniny a rozhledny je vrchol kopce vzdálen vzdušnou čarou jen 3 km, ale i z patnáctinásobné vzdálenosti nám to připadá zvláštní. A ještě zajímavější je, že přesně mezi těmito dvěma Orlíky humpoleckými se 135 km od nás vzdušnou čarou od nás nachází Orlík nad Vltavou, proslavený především zámkem a přehradou, který pochopitelně vidět nelze. Ještě více vpravo se tyčí kopec jménem Kopec (655 m - 45 km) u obce Věž u Humpolce.
Pak už jsou blízko před námi lesy kolem Peperku (675 m – 13 km) s typickým zubem a na jeho levém úbočí Dolní i Horní HAMRY (26), ŠLAKHAMRY (27) A NAJDEK (28). Vzadu za nimi vykukuje z lesů vysoká budova, zřejmě silo u PŘIBYSLAVI (29).
Dále doprava nám obzor uzavírá Holý kopec u Polničky s průsekem přímo směrem k nám (665 m – 12 km). A před dalším lesem ale schovaný ještě bližším lesem vidíme vrchol věže poutního kostela na ZELENÉ HOŘE. Za ním pak v dáli mírně vyčnívá Melechov u Světlé nad Sázavou (707 m – 52 km) – třetí nejvzdálenější kopec.
Doleva od ní vidíme bílé budovy ve Žďáře Klášteře, jak jsme říkali a jak se říká čtvrti Žďár nad Sázavou II. Od věže Zelené hory doprava vidíme hospodářské budovy ve VYSOKÉM (30) a dále doprava nám blízké lesy skrývají Počítky a pak i Lhotku. Za nimi však vyčnívá Adamův kopec (656 m - 10 km).
30 KOPCŮ VIDITELNÝCH ZA JASNÉHO POČASÍ Z JIHOZÁPADNÍ STRANY HARUSÁKU
s nadmořskou výškou v metrech a vzdušnou vzdáleností v kilometrech – 16 jich najdeme zde na mapce
- HARUSŮV KOPEC (741 m n.m, jsme v 700 m) CHLUMEK u Hlinného (651 m n. m. – 6 km vzdušnou čarou)
- VEJDOCH u Jam (663 m – 4,5 km) s 2 lípami svobody a Stromem života
- ROSIČKA u Rosičky (644 m 14 km) s rozhlednou
- Dvě větrné elektrárny u Věžnic u Polné (500 m - 25 km)
PEPEREK (675 m – 13 km)
BLAŽKOV u Rudolce (694 m – 18 km) na místě zaniklé obce
- HAVLINA u Chroustova (707 m – 19 km) s vysílačem
DĚDKOVSKÁ HORA (694 m – 19 km) nad obcí Dědkov na druhé straně hřebene
- NA NIVÁCH nad Radenicemi (662 m - 17 km) s 3 stožáry
- SVATÁ za Křižanovem nad Kadolcem (679 m – 24 km), kde se modlila sv. Zdislava
- FAJTŮV KOPEC u Vel. Meziříčí s 36 m vysokou rozhlednou a blikajícím světlem (555 m – 24 km)
AMBROŽNÝ u Křižanova (640 m – 24 km) s dvěma stožáry
NA SKALÁCH (654 - 24 km) mezi Ořechovem a Kadolcem
- KLUČOVSKÁ HORA u Klučova za Třebíčí (595 m – 46 km) se stejně silným vysílačem jako zde
- NA SKALNÍM u Jaroměřic nad Rokytnou (557 m – 50 km)
PAVLÍNOVSKÁ HORKA (615 m – 26 km) s „rozcuchaným“ lesem
ČECHTÍNSKÝ KOPEC u Čechtína u Přibyslavic (661 m – 35 km)
RUDNÝ u skiareálu Šacberk u Jihlavy (613 m – 36 km) a nad ním na obzoru ČEŘÍNEK v katastru obce Cejle v Čechách za Kostelcem u Jihlavy (761 m – 48 km)
- VYSOKÝ KÁMEN u Jihlavy (661 m – 36 km)
VYSOČINA u Štok (621 - 32)
VYSOKÁ u obce Vysoká u Šlapanova (587 m – 29 km)
- SKALKY u Větrného Jeníkova u 104. kilometru - nejvyššího bodu dálnice na (709 m – 44 km)
- KŘEMEŠNÍK – poutní místo v českobudějovické diecézi (765 m – 55 km)
KRÁSNÁ VYHLÍDKA u Humpolce - zářez u 91. km dálnice (663 m - 49 km)
- ORLÍK – zřícenina u Humpolce a rozhledna (645 m - 47 km)
- STRÁŽIŠTĚ u Bratřic ve farnosti Pacov (744 m – 75 km, nejvzdálenější dohlednost)
- ORLÍK – kopec u Humpolce (678 m - 45 km)
kopec jménem KOPEC u obce Věž na silnici z Humpolce do Havlíčkova Brodu (655 m - 45 km)
PEPEREK u Hamrů (675 m – 12 km)
HOLÝ KOPEC u Polničky (665 m – 12 km)
ADAMŮV KOPEC u Kláštera (656 m - 10 km)
mezi dvěma posledními kouká z lesů věž poutního kostela na Zelené Hoře a přímo za ní se mírně kulatí
- MELECHOV u Světlé nad Sázavou (707 m – 52 km)
31 OBCÍ viditelných z vrcholu křížové cesty a od lyžařského rozcestníku u jejího 12. zastavení - ty hlavní jsou zde očíslované
U všech je uveden: rok 1. zmínky, druh samosprávy: m.č. = místní část, s.o. = samost. obec, počet obyvatel a zařazení v ORP: ZR, NMnM, VM, TR, HB
RADŇOVICE 1269 -s.o.-315 -NM
SLAVKOVICE 1264-m.č.-412-NM
HLINNÉ 1420-m.č.-174-NM
ŘEČICE 1366-s.o.-470-NM
- R. SVRATKA 1290-s.o.-609-NM
LAŠTOVIČKY 1786-m.č.-39-VM
- RADENICE 1483-s.o.-155-VM
SKLENÉ N. O. 1368-s.o.-233-VM
- HRBOV U V.M. 1296-m.č.-157-VM
SVAŘENOV 1376-m.č.-118-VM
- N. TELEČKOV 1550-s.o.-102-TR- 29 km od nás
KNĚŽEVES 1370-s.o.-146-ZR
NETÍN 1370-s.o.-353-VM
RADOSTÍN n/O 1390-s.o.-950-Z
- PAVLOV 1370-s.o.-331-ZR
CHROUSTOV 1464-m.č.-206-ZR (č. 17 chybí)
KOTLASY 1349-s.o.-112-ZR
VESELÍČKO 16..-m.č.-193-ZR
BOHDALOV 1349-s.o.-1170-ZR
POKOJOV 1483-s.o.-155-ZR
- RUDOLEC 1343-s.o.-208-ZR
- MATĚJOV 1320-s.o.-214-ZR
- ROSIČKA 1356-s.o.-46-ZR
- KVĚTNOV (vlevo od starého žďárského komína) 13. stol. - m.č.– 111-HB – 32 km vzdušnou čarou od nás
- LÍPA (těsně vpravo od starého žďárského komína) 1351 – s.o.-1184-HB – 36 km
- PŘIBYSLAV 1207-s.o.-4015-HB
HAMRY 1407-s.o.-1572 celk-ZR
NAJDEK 1454-m.č.-243-ZR
- ŠLAKHAMRY 1453-m.č.-68-ZR
- ŽĎÁR N.S. 1233-orp-20000 celk
- ŽĎÁR N.S. – Klášter 1252 - m.č.
VYSOKÉ 1407-s.o.-200-ZR