Sedmý dar Ducha Svatého

Dar bázně Boží

vytváří synovskou a dceřinnou oddanost člověka vůči Bohu. (Mt 10,28  Sir 1,11-18   Sir 21, 2  Sir 25,16  žalm 110,10  Kaz 7,19  žalm 33,10  Mt 6,19-34)

A) Poslechněme Slovo Boží, protože všechno, co je v něm napsáno, je vdechnuto od Ducha Svatého: (Lukáš 12, 1 - 12)

Mezitím se shromáždily nespočetné zástupy, že se lidé div neušlapali. Ježíš začal mluvit nejprve ke svým učedníkům: „Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to jest před pokrytectvím.  Nic není zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude jednou poznáno.  Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech.  Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou.  Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte!  Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem.  Ano i vlasy na vaší hlavě jsou spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců.  Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly.  Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.  Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Avšak tomu, kdo se rouhá proti Duchu svatému, odpuštěno nebude.  Když vás povedou do synagóg a před úřady a soudy, nedělejte si starosti, jak a čím se budete hájit a co řeknete.  Vždyť Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci.“

B) Prosíme Ducha svatého o dar bázně Boží, abychom si vážili víry a milosti posvěcující a nebáli se ničeho kromě hříchu.  

C)  Už jsem se asi zmínil, že prvním ateistou na francouzském venkově býval pravidelně pan poštmistr. Nemám nic proti české poště ani proti francouzským poštám, ale ve Francii o tom psali. Venkované se věnovali rolnictví, a prosili Boha o příhodné počasí a o Boží požehnání pro své chovy. Když Pán Bůh dal a urodilo se, měli se dobře všichni rolníci a jejich rodiny. A s nimi se měl dobře i kovář, který koval jejich koně. Dobře se měli další řemeslníci: koláři, sedláři, kotláři, truhláři a celé jejich rodiny. Měli práci, protože jim rolníci měli z čeho zaplatit. Proto všichni prosili Pána Boha o příhodné počasí a hojnou úrodu, proto chodili z jara do polí v procesích. Proto pak na podzim při dožínkách všichni Pánu Bohu děkovali.

Pan poštmistr byl dosazený vládou, dostával státní plat za každého počasí, stejně vysoký v roce úrodném i neúrodném. Proto si myslel, že Pána Boha nepotřebuje a začal se všem procesím vysmívat. Zvláště, když viděl, že stejní lidé jednou prosí za déšť a podruhé za jasné počasí. Dokonce i ve stejném procesí mohli jedni chtít, aby napršelo kvůli sazenicím, které právě zasázeli a druzí, aby nepršelo, kvůli senu, které ještě nestihli sklidit.

Ten poštmistr se mýlil, Boha potřebujeme tak jako ryba vodu, v Bohu žijeme, pohybujeme se a jsme.

Na kalkulačce nebo na počítači se občas objeví E. To znamená anglicky error - omyl. I latina pro něj používá stejné slovo. Znal je i svatý Cyril. Když překládal do naší mateřštiny slovo hřích - řecky hamartía, bezbožnost, použil této latinské předlohy, která znamená omyl  a tak vzniklo slovo hriech, griech, hřích - tady omyl.

Je to omyl, myslet si, že se vše udělá samo, anebo že to zařídí stát. A je to hřích. Člověk musí něco udělat sám. Třeba jen něco málo, ale i maličkosti jsou důležité.

Kdysi se jedna čárka rozmrzela, že nemá mezi lidmi žádnou vážnost a že si z ní nic nedělají ani děti. Jaký má vlastně význam? V novinách už ji nikdo nepoužívá a ostatní ji napíšou, kam se jim to hodí. Jednoho dne se rozhodla, že to tak nenechá a vzbouří se. Toho dne psal prezident jednoho státu po dlouhém rozhovoru s prezidentem jiného státu příkaz veliteli ozbrojených sil: „Mír, (čárka) nelze vypustit rakety.“ Právě v tom okamžiku se čárka rozhodla, že uskuteční svůj plán, a poskočila o slovo dál. Velitel ozbrojených sil se tedy dočetl: „Mír nelze, (čárka) vypustit rakety.“ A vypukla světová válka. A to je vždycky omyl, který se vymstí všem, vojákům i civilistům, útočníkovi i obránci, poraženým i vítězům.   

D) Prosíme s Pannou Marií, neboť ona s apoštoly setrvávala na modlitbách před sesláním Ducha Svatého: Zdrávas Maria,................ Ježíš, kterého prosíme o dar bázně Boží, abychom si vážili víry a milosti posvěcující a nebáli se ničeho kromě hříchu.  (nejméně jedenkrát)

E) Byl jednou jeden předseda. A měl dobré výsledky, protože lidé v tom kraji byli věřící. Znali heslo: Modli se a pracuj, a řídili se podle něho. Úplně se jim zježily vlasy na hlavě při hesle: Pomalu přikrádat. A vůbec už neuznávali heslo: Kdo nekrade, okrádá svou rodinu. Ještě z dětství si pamatovali: Kdo krade, do pekla se hrabe. A ještě upřímnější: Kdo lže, ten krade, kdo krade, ten vraždí. Jsou i další přísloví, žel, pravdivá: Co slunce ukáže, to měsíc dá. Co není přibito a neváží metrák, to na místě nezůstane.

Dost zlovolné lidové poezie, vraťme se do toho kraje.  Lidé tam prostě žili a pracovali jako věřící. To nakonec věděly i úřady, které jak v totalitě tak dnes si libují v cizích slovech. Tenkrát ti páni říkali: „My dobře víme, že tam, kde je vysoká religiozita, je i vysoká produktivita.“ Kde jsou lidé nábožensky založení, tam jsou i výkonní.

Takže lidé šli samozřejmě se své volné době do kostela prosit za úrodu vždycky zjara kolem svatého Marka a kolem sv. Jiljí zase za úrodu děkovali. Pracovní povinnosti nezanedbávali, ale i to panu předsedovi vadilo. Stále jim vyčítal: „Proč se pořád modlíte. Když přece zasázíme a pořádně to popráškujeme, tak to musí vyrůst.“

My nemáme takové vzdělání, ale víme, že také nemusí. Jsme však rádi, že Pán Bůh dal a vyrostlo to a mohli jsme sklidit. Proto děkujeme. Oni říkali: Pánbíček, ale mysleli Pána Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země.

Bázeň Boží neznamená ani tak strach z Boha, jako strach, abych nepřišel o Boha, o jeho požehnání a o svůj vztah k němu, o svou víru a důvěru. A víra je křehká věc. Víte sami, že jsou lidé, kteří vám upřímně řeknou: Já bych tak rád věřil, jako vy, ale nevím, jak na to. Proto děkujeme za dar správné bázně Boží, totiž obavy, abych nepřišel o Boha, abych jeho přátelství neztratil hříchem.  

F) Protože máme za vše Bohu děkovat, poděkujme za tolik případů, kdy jsme my sami nebo naši blízcí ale i vzdálení byli osvíceni Duchem svatým a posíleni jeho  darem bázně Boží, takže se podařilo že si lidé vážili víry a milosti posvěcující a nebáli se ničeho kromě hříchu.

Chvíle tiché modlitby, abychom si aspoň na něco mohli vzpomenout.

G) Na závěr chvalme Boha v mateřské řeči církve: Gloria Patri et Filio et Spiritui Sancto - sicut erat in principio et nunc et semper et in saecula saeculorum. Amen.  (možno zpívat)

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému, jako byla na počátku i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému  a zvláště jemu  za dar bázně Boží, který od něho dostáváme, abychom si vážili víry a milosti posvěcující a nebáli se ničeho kromě hříchu.